Nový Opatov.
Moderní městské centrum.

Kolem stanice metra Opatov vznikne nové, moderní městské centrum. Místo, kde se bude lidem dobře bydlet i pracovat. Místo, které žije přes den i v noci. Místo, které umí využít potenciálu – a které potenciál nabízí těm, kdo do něj vstupují.

Poloha projektu je opravdu jedinečná. Nový Opatov obklopuje stanici metra C - Opatov. Tímto dopravním uzlem projíždí až 30 000 lidí denně. Společně s těmi, kteří zde budou bydlet a pracovat, vytvoří skvělý potenciál pro místo plné obchodů, restaurací, kaváren a dalších služeb.

Poloha Nového Opatova je skutečně unikátní. Projekt vzniká přímo na stanici metra C, kde je dost prostoru pro zcela nové městské centrum. Díky tomu budete mít drtivou většinu služeb dostupnou pěšky.

Hned třemi směry se můžete vydat na projížďku na kole do nedalekých nádherných přírodních parků Milíčovský háj a Kunratický les nebo k Hostivařské přehradě.

Jen několik minut odtud najdete obrovské obchodní centrum Westfield Chodov a potřebujete-li cestovat autem, blízká D1 vás během minut zavede na Pražský okruh či Jižní spojku. Cesta na letiště nebo na Brno je doslova na dosah.

Hlavní dominantou bude moderní náměstí o rozloze 3 000 m² s 28 obchodními jednotkami, kavárnami, restauracemi a dalšími službami. Veřejné prostranství poskytne dostatek místa pro nákupy, relaxaci a setkávání. K tomu přibudou dětská hřiště a venkovní posezení pro rodiny i jednotlivce.


V centru Opatova vzniknou relaxační zóny a příjemné prostory pro klidné posezení propojené s okolními kavárnami a místním pivovarem. Pro sportovní nadšence budou k dispozici cyklostezky, běžecké trasy a sportovní zóny. Celkově vznikne 2,5 km cyklotras a 2,7 km pěších stezek, které propojí různé zóny pro aktivní trávení volného času. Opatov tak nabídne ideální prostředí pro odpočinek i aktivní život v těsné blízkosti přírody a městského života.

Nejsme jen stavitelé, technici a ajťáci. Jsme také manažeři, zaměstnanci a podnikatelé. Na vlastní kůži již třicet let zkoušíme, jak vnitřní prostředí ovlivňuje náš výkon, náladu a radost z práce. Chápeme i to, jak důležité je pohodlně zaparkovat, nebo si jen otevřít okno.

Spolu s odborníky se pak vše snažíme promítnout i do projektů, které budujeme.

Nový Opatov nabídne udržitelné, šetrné, pohodlné a chytré technologie. Tedy vše, co dnešní firmy potřebují, aby naplnily očekávání svých zaměstnanců, klientů, ale například také financujících subjektů.

Konstrukci, tvar i systémy budovy jsme společně s předními specialisty navrhli nad rámec českých norem, dle přání klienta jsme připraveni certifikovat minimálně LEED Core and Shell GOLD, BREEAM EXCELENT, WELL Health-Safety Rating.

Pro mnohé je Opatov jen jednou ze zastávek pražského metra. Lidé tudy spěšně procházejí, míjejí trafiku, pekařství a většinou rychle nasedají na autobus. Původní plány ale byly jiné. Mělo tady tepat srdce Jižního Města s divadly, obchody a hotelem. Po půl století teď místo čeká výrazná proměna a návrat k polozapomenuté vizi – stát se jedním z center české metropole.

Když se na konci 60. let rodil plán na moderní sídliště na jižním okraji Prahy, jeho autoři si představovali samostatné město, kde budou lidé rádi bydlet, pracovat a bavit se. Zkrátka plnohodnotně žít. Na ambiciózním projektu pracoval zkušený a zapálený tým v čele s architekty Janem Krásným, Jiřím Lasovským a městským inženýrem Miroslavem Řihoškou. K diskusi nad podrobným územním plánem tehdy přizvali i lidi, kteří s navrhováním města neměli zkušenosti. Vedle inženýrů třeba sociology, demografy, ekology, lékaře, divadelníky nebo výtvarníky.

Původní plány lokality Opatov - situace, foto: archiv IPR

Navrhované Jižní Město se mělo skládat ze čtyř sídlištních celků – Hájů, Litochleb, Opatova a Chodova. Jejich centrem měl být komplex budov nad tehdy teprve plánovanou stanicí metra Opatov. Dominovat mu měly čtyři výškové budovy přesahující sto metrů, které by byly viditelné z velké dálky. Architekt Lasovský o nich mluvil jako o superdomu. Uvnitř počítal s kulturním sálem, kiny, knihovnou i klubovnami. V plánech nechyběla ani náměstí a navazující administrativní budovy, obchody, restaurace a moderní autobusový terminál propojený s dálnicí D1 i víceúrovňové parkoviště pro 4 500 aut.

Původní architektonické návrhy Opatova, foto: archiv IPR

Zlom přišel po roce 1970, kdy vládnoucí komunisté s nastupující normalizací rozpustili původní tým, který na návrhu sídlištního komplexu Jižní Město pracoval dva roky. Architekti se přesto ještě půl roku marně snažili prosadit alespoň koordinační skupinu, jež by dohlížela na dodržování původních plánů. To se ale nepodařilo a vedení projektu se ujaly stavební podniky.

Budování Jižního Města se rozdělilo na několik částí a každou z nich projektoval jiný tým. Na to, zda sídliště tvoří promyšlený celek, ale nikdo nedohlížel. Místo rozmanité zástavby vznikly jen dva typy panelových domů a jejich pestřejší uspořádání vystřídala uniformnost. Rozmístění domů se srovnalo do řad, aby se mezi nimi mohly jeřáby při jejich výstavbě jednoduše a rychle pohybovat. Největším ústupkem proti původní plánu však bylo to, že nezbyly peníze na dokončení výstavby „superdomu“ nad stanicí Opatov.

Jižní Město, foto: Jaromír Čejka

Z mnohaúrovňového centra se realizovala jen část se spirálovou rampou a eskalátory, které propojily stanici metra s dalšími podlažími. I kvůli tomu Jižní Město během následujících desetiletí získalo pověst sídlištní pustiny nebo betonového ghetta.

Jižní Město, foto: Jaromír Čejka

Vynalézavost na Jižním Městě nebyla jen přirozenou součástí života místních dětí, které si mezi betonem vytvářely vlastní světy. Třeba Alexandr „Lesík“ Hajdovský si na střechu paneláku nainstaloval obří anténu, aby mohl chytat západní rádia. Když na stanici Bayern 3 poprvé uslyšel rap, zasáhlo ho to natolik, že o Jižním Městě složil píseň. „Pustil jsem se do psaní textu, ačkoliv jsem před tím nic takového nedělal,“ říká Hajdovský. Hudbě se sice už věnoval, působil ve folkové kapele Manželé, ale tohle bylo něco úplně nového. V obýváku začal experimentovat a vyrábět improvizované hudební nástroje.

Vymyslel například snímač vyrobený z víčka od limonády, vložky z gramofonové přenosky a technické pryskyřice, který pak připevnil na různé předměty. Krabice tak například simulovala zvuk šlapáku, tedy basového bubnu, nůžky zase jiný efekt bicích. Tyto zvuky pak nahrál na magnetofon a vytvořil z nich smyčku, která se pouštěla stále dokola. „Někdy to byla tak dlouhá smyčka, že vedla přes celý pokoj a kamarádi ji drželi na tužce, aby mohla běžet,“ popisuje Hajdovský vznik skladby Jižák. Ta se stala neoficiální hymnou největšího pražského sídliště a zároveň skladbou označovanou jako počátek českého rapu. V roce 1984 pak s kapelou Manželé nahrál desku s názvem Je to ono, na níž bylo kromě Jižáku dalších devět nahrávek.

Jižní Město, foto: Jaromír Čejka

Na Jižním Městě ale nemá kořeny jen český rap. Manželé Hajdovští byli jedni z prvních, kdo do tehdejšího Československa přinesl breakdance. Jde o taneční styl spjatý s hip hopem, který zahlédli ve videoklipech vysílaných na západoněmeckých televizích. „Když se do něčeho Lesík dá, tak je jak buldok. Sehnal na Brumlovce místnost, kam jsme mohli chodit tancovat, a dokonce i šikovného lektora, který break nikdy nedělal, ale odkoukal to z videí a pak nás učil měsíční chůzi nebo housenky,“ vypráví Mirka Hajdovská.

Společenský život se odehrával také uvnitř panelových domů, přestože na Jižním Městě už v té době stál kulturní dům s kinem. Jakmile si například na sídlišti někdo pořídil nebo půjčil domácí video, stala se z toho významná událost. „Tehdy k nám přišlo domů třeba padesát lidí, které jsem vůbec neznala. Všichni jsme tam byli narvaní v obýváku a dívali se společně,“ vypráví Mirka Hajdovská. Přehrávaly se mnohokrát kopírované filmy s rozmazaným obrazem, namluvené jedním člověkem, který daboval všechny postavy. „Nikdo z toho moc neměl, ale to vůbec nevadilo. Byla to událost,“ dodává s úsměvem.

Po roce 1989 se předpovídalo, že se Jižní Město vylidní. To se ale nestalo. Jeho obyvatelé tu zůstali a začali podnikat. V přízemí panelových domů, kde dříve byly kočárkárny, se otevíraly cukrárny, kadeřnictví nebo videopůjčovny. Přibyla hřiště, komunitní centra i kostely. „Změnilo se toho hodně. Vyrostly tu parčíky a máme tu nádherně vzrostlé stromy, javory, japonskou třešeň, a dokonce i čtyřicetiletou pokroucenou olivu,“ vyjmenovává Mirka Hajdovská. Jižnímu Městu ale stále chybí centrum. Nad stanicí metra Opatov, kde mělo původně stát, zbylo jen torzo původního návrhu.

Na vizi architektů z 60. let o výrazném centru Jižního Města dnes díky developerské společnosti FINEP navazují architekti ze Studia acht. Oblast okolo stanice metra Opatov tak čeká velká proměna, která z místa konečně udělá další městské centrum. Příběh ambiciózní vize místa, kde se bude dobře žít, se tak pomalu uzavírá. Za několik let zde vyroste společenské a správní centrum Jižního Města. „Ukazuje se, že společenská a komerční funkce Opatovu chybějí a zdejší obyvatelé, jejichž počet dosahuje úrovně krajského města, se tak musí za prací a službami přesouvat dál do Prahy,“ říká architekt Václav Hlaváček ze Studia acht. Projekt, který pro FINEP vypracoval, proto klade velký důraz především na kvalitu veřejného prostoru na náměstí u vstupu do metra.

Hlavní myšlenkou Studia acht je vytvořit z Opatova živé centrum, kam se lidé rádi vydají za prací, kulturou, nákupy i odpočinkem. „Navazujeme sice na původní vizi, ale projekt vidíme jako obrovskou příležitost vydat se směrem moderního města a moderního centra současnosti. Chceme, aby zde fungovala dobrá proporcionalita služeb, obchodů, pracovních příležitostí a bydlení,“ říká Hlaváček. Architekt projekt pro developera FINEP vytvořil v duchu současné architektury, tedy s využitím kvalitních materiálů, jako jsou režné cihly a prosklené fasády. Jižní Město tak po více než půl století konečně získá centrum, které bude odpovídat jeho velikosti a významu.