Živoucí srdce Opatova a jeho příběhy

Nové náměstí srdcem celého Opatova

Hlavní plocha náměstí o rozloze 60 x 50 metrů (velikost piazzety u Národního divadla). Plocha je vydlážděna kamennou dlažbou. Příjemné klima tvoří vodní plocha s nainstalovanými uměleckými prvky. Pro další pohodu (a samozřejmě k radosti dětí) je vybaveno mlžítky a dalšími vodními prvky. Stín a intimitu zajišťují stromořadí a zelené plochy a veškeré vybavení, lavičky a další mobiliář je ve vysokém standardu.

Komunitní život nad tím vším

Prostorné náměstí se stane místem setkávání obyvatel Prahy 11, místem farmářských trhů, kulturních i společenských akcí. V létě bude možné podvečery příjemně strávit v letním kině, v zimě zde bude kluziště. Uspořádat tu však je možné i koncerty, stejně jako malé sportovní akce, oslavit Vánoce rozsvícením stromu, rozloučit se se školním rokem nebo oslavit výročí republiky.

Příroda v centru Opatova

Přírodní vodní plochy jsou místem bohatým na vodní květenu a živočichy, ptáky a ryby. Ale v zimě poskytnou také skvělou příležitost pro bruslení.

Stromy pro Opatov proti horku a suchu

Vysázeno bude nejméně 425 nových stromů. Pozornost soustředíme na výběr vhodných druhů - aby dobře snášely zátěž života ve městě a aby minimalizovaly náročnost na údržbu.

• Alej v ulici Chilská tvoří platan javorolistý

Tento strom velmi dobře snáší klimatické podmínky v Praze, jeho vysoko nasazená koruna umožňuje pohodlný podjezd vozidel i průchod chodců. Navíc celoročně zajímavá textura kůry platanu je opravdu nezaměnitelná.

• Stromy na náměstí budou převážně dřezovce trojtrnné

Tento strom velmi dobře snáší zadláždění a v Praze je dlouhodobě vysazován do uličních stromořadí a tvoří krásnou, jemnou a vzdušnou korunu.

• Kolem vody vysadíme jasany úzkolisté

Velmi dobře snáší zadláždění a v Praze je dlouhodobě vysazován do uličních stromořadí, tvoří jemnou a vzdušnou korunu.

• Pro náměstí u vody byla vybrána bříza

Břízy jsou zvoleny díky jejich výrazné kůře a dobré adaptaci na městské podmínky.

• Stromy v parku budou tvořit bohatou směs, dáváme vale monokultuře!

Použijeme lípy, borovice, smrky, modříny a další druhy.

Zelené střechy napomohou místnímu mikroklimatu

V rámci architektonického řešení bude využita zeleň také pro konstrukce v parteru a na plochých střechách staveb, což množství zeleně rozšíří o dalších 3 400 m².

Život pro Opatov - hmyzí říše a podpora biodiverzity

Pomůžeme také hmyzu a dalším živočichům v lokalitě. Proto budou vysázeny louky a travní porosty s běžnými domácími druhy rostlin. Luční a travní porosty budou doplněny samostatnými stromy, které odpovídají druhům přirozeným pro Českou republiku – borovice, duby, javory, olše, jilmy nebo okrasné jabloně. Pestrost skladby zeleně dotvoří také bohaté zastoupení keřů, popínavých a vlhkomilných rostlin.

Srdce lokality, které má vždy a všem co nabídnout

Centrum Opatova je tvořeno tak, aby žilo v průběhu celého dne a také týdne. Tedy aby ráno poskytlo vše potřebné lidem mířícím za prací, v průběhu dne bylo útočištěm pro maminky s dětmi, aktivní seniory a postupně opět pro ty, kdo se vrací z práce a potřebují něco vyřídit nebo si chtějí odpočinout či zasportovat. A večer pro ty, kdo chtějí posedět na dobré večeři či s přáteli u lokálního piva nebo něčeho dobrého k jídlu. A o víkendech se stalo skutečně žijícím centrem širokého okolí, kam je možné pěšky dojít na farmářské trhy či různé akce.

Věříme v komunitní život

Od počátku vše plánujeme tak, aby lokalita nabízela mnoho příležitostí pro setkávání se, sdílení a prožívání. Centrální náměstí je připravené pro pořádání lokálních koncertů, letního kina nebo divadla a zimního kluziště. Naším cílem je vytvořit místo setkávání, které bude sloužit těm, kdo zde bydlí i pracují, ale také těm, kdo bydlí a pracují v okolí. Komunitním životem, ale nesmí žít jen náměstí – ale celá lokalita. Kupříkladu nový park se stane místem grilování a pikniků.

Park pro aktivní život

Cesty v parku budou určeny nejen pro chodce, ale také běžce a sportovce, kteří budou moci využívat venkovní veřejně přístupná fitness a workout hřiště s nářadím pro všechny generace. Unikátní propojení přírody a volnočasových aktivit nabídne jedinečný prostor pro setkávání, rodinné oslavy, grilování, ale třeba také pro cvičení jógy a relaxaci. Život v parku, který známe z Londýna, Berlína nebo New Yorku, už nemusíme jen závidět. Můžeme jej začít každý den žít.

Bydlím, pracuji, relaxuji a bavím se na jednom místě

Propojíme klidové zóny v okolí bytových domů s živou zónou kolem náměstí u metra, a tak zajistíme dostupnost všech zásadních služeb v prostoru kolem náměstí.

Vybudujeme 414 nových bytů různých velikostí a typů. Protože klademe důraz na rozmanitost budoucích obyvatel a bereme v úvahu jejich potřeby, vzniknou zde byty určené do osobního i družstevního vlastnictví, ale také byty nájemní. Naše zkušenosti nám říkají, že si tak mohou vybrat svůj nový domov všechny generace, dle jejich specifických potřeb. Pro všechny obyvatele nabídneme také parkování aut v podzemních garážích. Samozřejmostí je využití obchodních jednotek u domů k provozování kaváren, stejně jako to, že přiléhající prostory budou bezpečné pro pohyb dětí.

Vyváženou směs využití území doplňují kancelářské budovy, které, mimo jiné, reagují na nedostatek pracovních prostor v lokalitě. Kromě tradičních kanceláří lokalita nabídne také coworkingové prostory, po kterých je mezi stávajícími obyvateli Opatova a širokého okolí velká poptávka a která nadále poroste. Pěší dostupnost, či možnost přijet na kole pak z těchto sdílených kanceláří vytváří efektivní alternativu práce z domova. O to více, že je možné využít služeb v okolí. Lokalita vytvoří nová pracovní místa pro občany Prahy 11. Blízkost metra, autobusu, a v budoucnu i tramvaje, je nespornou výhodou práce v novém centru Opatova.

Důležitým parametrem každého projektu je parkování, včetně toho sdíleného

Celý projekt jsme koncipovali tak, aby byl maximálně dostupný prostřednictvím MHD a minimalizovala se díky tomu potřeba individuální dopravy. Parkování pro residenty, zaměstnance i návštěvníky ale nepodceňujeme a budujeme dostatečné kapacity v podzemí budov. Potřebná kapacita bude dále doplněna díky výstavbě P+R nedaleko stanice metra. V rámci komunitního přístupu k projektu počítáme také se sdílením parkovacích prostor pod administrativními budovami. V době, kdy zde nebudou parkovat zaměstnanci, bude parkoviště poskytovat své prostory rezidentům z okolí. Navíc až 20 % parkovacích stání bude vybaveno zařízením pro zelenou energii, kterou budou z části dodávat solární panely na střechách vybraných budov.

Průjezdnější a bezpečnější křizovatky

Aby byla doprava v lokalitě maximálně plynulá, podílíme se také na obnově přilehlých křižovatek. Vzniknou tak křižovatky bezpečné a dostatečně kapacitní. Promyšlené vedení dopravy navíc uchrání klid starého Chodova, a to včetně výjezdů z podzemních garáží se zákazem vjezdu do klidových zón. Doprava v lokalitě bude pozitivně ovlivněna také dostavbou pražského obchvatu, díky kterému kapacita projíždějících vozidel významně klesne.

Nové cyklostezky

Důležitým prvkem dopravy v lokalitě jsou také cyklisté. V koordinaci s hlavním městem budujeme nové cyklostezky, které jsou významné nejen lokálně, ale také v širším okolí. Tyto stezky totiž propojují centrum Opatova s existující širokou sítí cyklostezek, vedených jižně, západně a východně od Prahy. Pro maximální komfort cyklistů bude v lokalitě vybudována také moderní kolárna, „garáž“ pro kola, kde bude možné kolo uschovat.

Chodové, strážci cest

Původ názvu Chodov je odvozován buď z vlastního jména – jako ves lidí, kteří měli chodit/hlídat, nebo podle původního majitele, ve 12. století zmíněn jako „Hodow“.

Dolní a Horní Opatov se objevuje na stabilním katastru (1841) jako pomístní název polních tratí u zaniklé obce Litochleby.  Tento název patrně souvisí s církevním vlastnictvím obcí Chodov a Litochleby. Chodov byl ve 14. století v majetku kapituly vyšehradské, později pod církevní správou – probošstvím zderazského kláštera, po husitských válkách připadl na dlouhá léta šlechtě a v 17. století byl ve správě Benediktinů.

Panský dvůr na Chodově

Na severozápadě Chodova se rozkládal panský dvůr a v jeho severovýchodním cípu zámeček. Areál dvora, spolu s přilehlými usedlostmi, představoval typ tzv. hromadné vsi. Hospodářské budovy dvora obklopovaly panský rybník. K němu příslušel u jihozápadního traktu již zasypaný rybník a další rybník se nacházel na jižním předpolí. Největší rybník uprostřed dvora byl spojen příkopovou rýhou s potokem, který obtéká dvůr na východní straně. Není vyloučeno, že všechny tři rybníčky napájené vodou z potoka, mohly být pozůstatkem někdejšího vodního obranného systému. K zasypání rybníčků a demolici hospodářských budov došlo spolu s výstavbou dálnice v 70. letech 20. století. Jedinou budovou, která z celého souboru staveb zůstala na svém místě, je budova zámečku na kruhovém půdorysu, která je na severu přerušena nálevkovitým vstupem. Před vstupem do dvora stávala barokní socha Sv. Izidora, která byla přemístěna do jasanové aleje v ulici Starochodovská. Později se socha ztratila a v roce 2009, z darů obyvatel Jižního Města, občanského sdružení Chodov a grantu nadace VIA  byl obnoven sokl sochy a nedlouho poté byla vytvořena a osazena replika.

Na důležité dopravní tepně

Lokalitou Chodova procházely dvě významné dálkové trasy. První vedoucí od tehdejší křižovatky v Libni u Maninského brodu přes brod v Bubnech, odkud se přes Vršovice táhla úžlabinou mezi Chodovem a Háji směrem na Šeberov. Druhá významná trasa propojovala Vršovice s Posázavím. Přes Michli, Roztyly a Kunratice se táhla do Paběnic, kde se větvila směrem na Libuš a Modřany a na Písnici a Dolní Břežany. Cesta obcházela Chodovský dvůr. To může svědčit o opevněném charakteru sídla a je důkazem, že dané osídlení bylo výrazně starší než tato cesta.

Z vesnice městskou čtvrtí

V roce 1928 došlo k založení Obecně prospěšného družstva Náš domov, které získalo stavební parcely z Chodovského velkostatku, a v roce 1930 zde zahájilo výstavbu. Postupně zde vyrostlo několik ulic a v nich rodinné domy. Koncem 20. let zde magistrát na vlastních pozemcích vystavěl dvacet pět čtyřdomků (tzv. Pražských domků), což byla v té době největší jednorázová stavební aktivita na území Chodova. V dalších letech přibývaly přízemní domky, tzv. Pražské kolonie. V jihozápadním cípu parčíku, v ulici U Kolonie, se tyčí velká litinová pumpa na vodu, která je charakteristickým staropražským prvkem. Poklid tehdejší malé obce byl narušen přesunem stovek rodin z okraje Vršovic a dalších míst. Zvýšil se počet žáků ve škole a v jednom z nových rohových domků byla zřízena první mateřská škola v lokalitě. Počet obyvatel dramaticky rostl. V roce 1945 vzniklo nové družstvo, které zastavovalo i zamokřené pozemky v místech zvaných V Benátkách. V roce 1958 bylo umožněno Pražské domky koupit. Noví majitelé dosud jednotnou formu staveb narušovali četnými přístavbami, adaptacemi a nástavbami. Výstavba dálnice a dálničního nájezdu pak celou lokalitu ohraničila výraznými terénními valy a následná výstavba sídliště Jižní Město navodila dojem, že lokalita lidově nazývaná Starý Chodov, je tradiční součástí původního Chodova.

Vývoj územního plánu a návrhy na dostavbu sídliště

Z historických územních plánů, je patrný záměr dokončit centrální park. V jeho závěru měla kompozice gradovat zástavbou, která svým charakterem měla utvářet lokální až celoměstsky významné centrum. Brzy po roce 1989 vzniká „Studie regulace centra Jižního Města“. V této práci bylo navrženo kompletní obestavění páteřních komunikací území Jižního Města stavbami tak, že tvoří bulváry.